Neobyčejná setkání

... mívají vetšinou neobyčejné začátky. O tom by mohl vyprávět každý, kdo

něco podobného zažil. My bychom vám teď o několika takových, alespoň pro nás, neobyčejných setkáních se zajímavými lidmi chtěli vyprávět, takže se v klidu posaďte, udělejte si pohodlí a poslouchejte.

   Tím prvním je člověk z titulního obrázku tohoto našeho zimního povídání. 

Jak se jmenuje nevíme, ale potkali jsme se 30. června u splavu Ohře v Křesíně. Byli jsme tady poprvé rybařit a tak jsme vůbec nevěděli, co a jak a jak to tady na tom krásném místě vypadá. Chlapík nechal své vlastní rybařiny a dal se do rad a vyprávění. Když viděl, že nám to na naše nástrahy nebere, přinesl svoji tašku s "poklady" a začal nám ukazovat, na co má zrovna tady největší úspěchy, co mu pod splavem vůbec nejde a jak má kousek odtud chatu a je tady často a nám se zdálo, že se známe od nepaměti, že jsme se jen strašně dlouho neviděli a tak si honem honem sdělujeme svoje zážitky. 

   Než by se člověk nadál, nachýlil se večer a soumrak padl na kraj. Pán si posbíral svoje letité, ale vyzkoušené a fungující nádobíčko a my jsme mu navrhli, že ho svezeme k chatě, protože měl po úrazu pošramocené nohy. S díky odmítl a vydal se pomalu k cestě. Než jsme dobalili my, byl už řádný kus před námi. V ten poslední červnový den nám přišel pomalu jako malý zázrak a i když jsme od té doby byli v "Křesejně" několikrát, už jsme se nikdy nepotkali a tak nám na něj jako milá vzpomínka zůstala tahle jediná fotka...

   Druhé naše setkání je zatím takovým setkáním nesetkáním :-) , ale jeho začátek je fakt zajímavej ;-)

Jedu takhle s kamionem po německé dálnici a jako každý den, když nejsme na cestách spolu, si povídám se svojí ženou. Najednou mne předjel bílý mikrobus s českou poznávací značkou a nápisem "CK VLHA". Říkám to ženě a ta že se hned podívá na internet, kdo že se za tak hezkým názvem skrývá, protože my máme vlhy taky moc rádi a jsou to úžasně barevní ptáci , které jsme hlavně v minulosti a teď v posledních létech dole v deltě Dunaje často fotili.

   "Hele, to jsou manželé a mají cestovku, dělají to všechno společně jako my Janečku" s radostí v hlase mi do telefonu sděluje první informace moje zvídavá Maruška. 

   Díky moderním sociálním sítím jsme našli tenhle sympatický pár na Instagramu, kam také občas přidáváme svoje fotky z cest i kajakových dobrodružství, rybařiny i všedního života. Napsali jsme jim, že jsme tohle autíčko potkali i proč používáme za našimi jmény slovíčko Impreuna, což v rumunštině znamená "spolu", oni nám odpověděli a tak se začal odvíjet tenhle skvělý příběh.

   Na svém facebookovém profilu k našemu seznámení mimo jiné napsali: "No a nyní si navzájem "lajkujeme" naše foto a jsme rádi, že jsme poznali nové přátele....Věříme, že se nimi někdy vypravíme na kajaky do Rumunska a nebo někam jinam... :)Nyní už mají nový web a my ho dáváme sem, aby jste se mohli i vy "potěšit" krásnými fotkami přírody .... :)

https://www.kayakadventures.cz/

   Vlastík a Hanka Hadrovi sloučili první dvě písmena svých jmen do názvu své cestovní kanceláře, a námi oblíbeného ptáka vlhu pestrou mají ve znaku. Že by podobnost opravdu čistě náhodná?

   A tak se i my těšíme na to, že se společně někam podíváme a na jejich opravdu pestrou nabídku zájezdů po celé Evropě, na kterou celá řada spokojených cestovatelů pěje jen samou chválu, se můžete podívat i vy, když kliknete na obrázek jejich roztomilého loga ;-)

   "Do třetice všeho dobrého" říká jedno staré známé české přísloví a ani tentokrát se neobjevila vyjímka potvrzující pravidlo.

   Když jsem na samém začátku loňského roku dost ošklivě marodil, trávil jsem spoustu času mezi braním léků a ostatními dost nepříjemnými procedůrami, na internetu sledováním rybářských videí a dokumentů o přírodě. Ty první ze zajímavosti, ty druhé milujeme se ženou oba.

   Mezi rybářskými videi mne upoutalo chytání na Centrepin. 

   Je to vlastně prastarý způsob jednoduchých navijáků, které všichni určitě pamatujeme ještě z dob rybaření našich dědečků.

   Angličani tento způsob už před mnoha lety povýšili na jednu z královských disciplin rybařiny hned vedle muškařiny :-) a videí hlavně z Anglie jsou na internetu a hlavně pak na You Tube spousty.

   Mne však upoutalo video mladého čecha. Díval jsem se na jeho videa opakovaně několikrát a zatoužil tenhle bezesporu velmi zajímavý způsob rybolovu vyzkoušet na vlastní kůži :-)

   Přes asijský megaobchod s tovarem veškerým jsem si naviják objednal a na internetu dál chytal zatím hlavně moudra a v neskutečné záplavě příspěvků se snažil oddělit "zrno od plev" :-)

   Mladý rybář z Českých Budějovic však přestal dávat na YT další videa a já se ho pokoušel najít jinde. Štěstí se na mne usmálo opět na Instagramu a tak jsme si začali psát. Ptal jsem se ho na prut, na který bych měl krásný kovový naviják nasadit a na jaký chytá on.

   Radek Kubánek, jak se onen mladý, ale zkušený rybář jmenuje, mi obratem odpověděl a zároveň poznamenal, že ten svůj původní prut bude prodávat.

   Slovo dalo slovo, přející slovo mé milované ženy to posvětilo a já se pozdě odpoledne den před Štědrým dnem vydal pro svůj vánoční dárek do Kamýku nad Vltavou. Sraz jsme měli na benzínové pumpě v Kamýku, Radek už na mne čekal a já na vlastní oči viděl a v ruce držel krásný prut od firmy J.W. Young! 
   Honem, než si to Radek rozmyslí, jsem prut uklidil no nitra naší "Barunky" a pak už jsme si na břehu ztemnělé, jen pouličními lampami a světly pobřežních domů osvětlené Vltavy povídali a povídali a povídali. Radkovy skvělé úlovky si můžete prohlédnout na jeho instagramovém profilu.

   Rozloučili jsme se a vzájemně se ujistili, že se určitě nevidíme naposledy a že v tom příštím roce uspořádáme nějakou společnou kajakovo - rybářskou výpravu. Že to bude stát za to, na to vemte jed, nebo raději nějaké dobré vánoční cukroví, třeba takové, jaké mezitím doma upekla moje Maruška :-)
   A tak zatímco naše kajaky odpočívají zazimované v suchu a teple, Vám všem, milí návštěvníci našich nejen kajakových dobrodružství, bychom rádi popřáli do toho nového roku hlavně pevné zdraví a spoustu neobyčejných setkání s lidmi, na které budete dlouho a dlouho v dobrém vzpomínat nebo se z nich třeba narodí i nové přátelství, což je dnes dar opravdu k nezaplacení.

Vaši Jan a Marie Impreuna