neděle 3. listopadu 2019

Podzimní Ohře

 
 

   Máme to nesmírné stěstí, že nám krásná řeka Ohře teče dá se říct přímo "za humny" a tak předposledního září 



hned po obědě míříme k vesničce Radovesice , kde spouštíme kajaky na vodu nedaleko odpoledním sluncem nasvíceného mostu. Ještě poslední kontrola, zda jsme na nic nezapomněli a už hurá na vodu.


   Počasí nám doopravdy přeje a voda v řece je až neuvěřitelně čistá, někde plná travin, jinde lehce dohlédneme až na dno. Během plavby zkoušíme rybařit i fotit a tak se nám čas krásně prolíná. 



   Řeka v tomto malebném úseku protéká také přírodní rezervací Pístecký les, často nám svojí scenérií připomíná naši zamilovanou deltu Dunaje, zvláště starými stromy, které lemují oba břehy, kmeny jsou plné děr od datlovitých ptáků, však už se také ozývají žluny zelené i strakapoudi velcí.

   
Čas tady plyne ovšem mnohem rychleji než říční proud a je třeba se také občas opřít do pádel, ovšem takovou tišinu projet jen tak bez fotografie by byl opravdový hřích...  Nad hladinou co chvíli přelétne ledňáček říční a po celou cestu nás doprovází jak rodinka labutí velkých tak i asi dvacítka kachen divokých.

   
Chvíli také odpočíváme a o slovo se přihlásil hlad :-), ono na vodě pěkně tráví, škoda že hlad nemají také ryby, jsme zatím bez jediného záběru, tedy až na okamžik kdy se mi podařilo chytit Maruščin kajak :-))


   A tak po cestě také přichází na řadu tvorba fotek na náš připravovaný kalendář, snad se nám podaří nashromáždit dostatek vhodného materiálu včas :-)
   Do Hostěnic k jezu jsme dojeli skoro za soumraku, honem najít místo, kde vystoupíme na břeh, díky Maruščině bratrovi rychle zpátky pro auto, naložit kajaky a hurá domů.


   
   Sjet si tenhle krásný úsek jsme měli v plánu už dlouho a jsme moc rádi, že nezůstalo jen u plánu, teď už jen se sem zase brzy vrátit 😏





Žádné komentáře: